top of page
JIŽNÍ AFRIKA
Dechberoucí scenérie. Smaragdově zelené kopce, divoké pláže, mohutné hory, rozlehlé národní parky, nehostinné pouště, města překypující bohatstvím, nekonečné vinice i slamy. To vše je Jižní Afrika. Svět v jedné zemi.
MOMENTÁLNĚ NEPLÁNUJEME ŽÁDNOU VÝPRAVU DO JIŽNÍ AFRIKY. V PŘÍPADĚ VAŠEHO ZÁJMU VÁM RÁDI PŘIPRAVÍME CESTU NA MÍRU. NEVÁHEJTE NÁS KONTAKTOVAT.
NEJKRÁSNĚJŠÍ MÍSTA JIŽNÍ AFRIKY
KAPSKÉ MĚSTO
Majestátní město tyčící se mezi dvěma oceány pod impozantní Stolovou horou má bezesporu působivou atmosféru. Je jedno, jaký druh dopravy zvolíte. Můžete jet autem, připlout lodí nebo přiletět letadlem. První pohled na město Vám doslova vezme dech.
Prý je jedním z nejkrásnějších a nejnebezpečnějších měst světa. Na první pohled nezbývá nic jiného než souhlasit.
"Mama town" , jak místní přezdívají Kapskému městu, je plné překvapení. Těch příjemných. I těch, která možná přinesou noční můry. Záleží jen na Vás, kterou stranu Mama town chcete vidět.
První zmínka o Kapském městěje známá z pera Batolomea Diase v roce 1488. Ten tu však dlouho nepobyl. Lákaly ho vody Indie a Východní Afriky. Po portugalcích pokračovali v osídlení i holanďané, nizozemci a britové.
Dnes je Kapské město přehlídkou kultury a národů celého světa.
KAM SI ZAJÍT?
WALL STREET a VIKTORIÁNSKÁ KATEDRÁLA SV.JIŘÍ
Projděte se působivou třídou se vzrostlými palmami, obdivujte rezidenční čtvrť, domy, obchody i restaurace. Na konci této třídy najdete starou, viktoriánskou katedrálu sv.Jiří. Věnujte jí trochu pozornosti. Je totiž jediným náboženským stánkem v Jihoafrické republice, který byl v době apartheidu otevřený příslušníkům všech ras i národností.
GREEN MARKET SQUARE
Jednoduché stánky pod platany mají tu pravou jihoafrickou náladu a jsou lákadlem pro turisty. Tady nakoupíte všechno, co Vám později bude připomínat Afriku. Jděte se tam podívat, i když nemáte v plánu nakupovat suvenýry. Prohlédnout si můžete masky, kůže, korálky, sošky a v neposlední řadě prodavače. Je to skutečně pestrobarevná podívaná.
MALAJSKÁ ČTVRŤ
Ve staré čtvrti Kapského města najdete kontorverzní malajskou čtvrť. Žijí tu potomci vyhlášených malajských obchodníků, muslimská i indická menšina. Barevné domky, na sebe poskládané jako korálky, jsou lemovány bílými okenicemi a zábradlím. Tak trochu jiná část města určitě stojí za pozornost. Nakoupíte tu žádané koření z celého světa.
PŘÍSTAV KAPSKÉHO MĚSTA
Jeden z nejkrásnějších přístavů, které jsem kdy viděla. Tmavě modré vody moře omývají působivé modrobílé budovy ve viktoriánském stylu. Třešničkou je promenáda s několika stolky a bílými deštníčky. Určitě navštivte tamnější zastřešený food market. U tématicky vyzdobených stánků si můžete vychutnat kuchyni celého světa. Na velké ploše najdete nejoblíbenější pochoutky Afriky, Asie, Evropy i Ameriky. Chybět nebudou ani vybraná vína starého i nového světa nebo nejroztodivnější varianty oblíbeného Ginu. Ochutnejte sušené maso, ústřice, steaky z exotických zvířat nebo úžasnou čokoládu. Vsadím se, že nebudete chtít odejít.
SLUMY A CHUDOBA KAPSKÉHO MĚSTA
Chcete vidět slumy? Ptá se nás naše průvodkyně. Můžeme okolo projet autem. Zní to jako na safari. Projít se po slumech pěšky je šílenství. Přesto nemůžu jinak a volím tuhle variantu. Zatímco v rezidenční čtvrti jsem se cítila bezpečně, tady jde každá legrace stranou. Přestože sebou nemám nic, co by jen zdánlivě mohlo připomínat nějakou cenost, mám strach. Ani zdánlivě to nepřipomíná chudinské čtvrti v Tanzánii, Indii, Kolumbii nebo Keni. V temných očích místních lidí nečtu jen lítost a hlad. Je v nich zloba a vztek. Křivda apartheidu, která se snad dědí z generace na generaci. Cítím, že potomci válečného kmene Zulu by mi rádi ukázali utrpení, kterým museli prožít jejich předci. Brodím se blátem, jak nejrychleji to jde a snažím se nekoukat nalevo ani napravo. Najednou mám pocit, že tady jde o život.
Jihovýchodně od centra Kapského města žije většina z 3milionů obyvatel. V dobách apartheidu bylo toto místo určeno výhradně černým obyvatelům. Ani dnes to není jinak. Černošské ghetto. Všude okolo jsou slumy. Boudy stlučené z plechů, prken a vůbec všeho, co se dalo najít v okolí. Jsou jich tu stovky a žijí v nich skuteční lidé. Jednoduché obchody s prázdnými regály jsou zamřížované. Některé z nich prodávají potraviny jen malým okénkem. Všude kolem je hlad, bída, smrad a odpadky. Tihle lidé si svůj život nevybrali. Ti se tu narodili a také tu zemřou.
Nejsou to mé první slumy, ale tady mě jejich život tak nějak víc bere za srdce. Je tu příliš znatelný kontrast mezi chudobou a luxusem. který je za vysokou betonovou zdí. Jsem zbabělec. Utíkám pryč.
MYS DOBRÉ NADĚJE
Opěvovaný mys je nejjihozápadnějším místem Afriky. Stát na tomhle místě jsem toužila celý svůj život. Pro mě až mystické místo má svůj nezaměnitelný půvab. Nízké porosty a keříky na pobřeží, tmavé kameny, které omývají vlny oceánu, racci létající po obloze a skaliska tyčící se hrdě z moře. Celý dojem mi tak trochu kazí veliká dřevění cedule okupovaná turisty všech národností. Každý se chce vyfotit u Mysu Dobré naděje.
V tu chvíli jsem netušila, že kousek opodál existuje daleko krásnější místo. Magická přitažlivost tohoto kousku země se ale mysu rozhodně nedá odepřít.
Fascinována tímto okamžikem jsme si nestačila všimnout, že podél moře pobíhá několik paviánů. Né zrovna přátelští opičáci si sem chodí pro trofoje, které kradou turistům. Jídlo, sluneční býle, malé batohy nebo třeba lesklé řetízky jsou pro ně jedinečným lákadlem. Občas je velmi těžké nastoupit zpátky do autobusu.
CAPE POINT
Cape point je místo, kde se stýkají dva oceány. Indický a Atlantický. Střelkový mys má pro mě daleko atraktivnější atmosféru než Mys Dobré naděje. Trošičku je mi to líto, protože vím, jak nádherná historie se skrývá za Dobrou nadějí. Ale moje srdce nějak víc tíhne ke Cape Point. Je to tak nějak surovější místo. I tady je hodně turistů. Lanovkou můžete vyjet až na vrcholek mysu s nádherným starým majákem. Druhou variantou je vystoupat si nahoru po svých a užít si pohled na toto okouzlující místo ze všech možných stran. Jsem pro druhou variantu.
JAKÁ JE VLASTNĚ PRAVDA O OBJEVENÍ MYSU DOBRÉ NADĚJE?
Pravděpodobně poprvé plul okolo mysu Dobré naděje slavný portugalský mořeplavec Bartolomeo Diaz při hledání nové obchodní cesty do Indie. Jeho koráb tu bojoval s takovou bouří a tak vzdálen od břehů, že si ho v tom hrozivém počasí nikdo z námořníků ani nepovšimnul. Bouře byla tak hrozivá a námořníkům docházelo i jídlo, že se na palubě vzbouřili a žádali Bartolomeje o návrat. S neúspěchem tak byl nucen svůj koráb obrátit na cestu domů a díky tomu si mysu povšimnul a nazval ho příhodně, Bouřlivým mysem.
Tento název později změnil portugalský král z obavy, aby námořníky nebezpečné místo neodrazovalo od cesty do Indie a pojmenoval ho právě mysem Dobré naděje.
Pravdou však je, že Bartolomeo Diaz nikdy mys neobeplul celý a tak se prvenství úspěšného obeplutí mysu připisuje Vasco de Gamovi, který se o 10 let později dostal touto cestou až do Indie.
O 12 LET POZDĚJI OD PRVNÍHO OBJEVENÍ MYSU UTONUL BARTOLOMEO DIAZ VE STEJNÝCH VODÁCH NA SVÉ DALŠÍ VÝPRAVĚ.
Po cestě okolo pobřeží až k mysu Dobré naděje budete míjet dřevěné, bílé kříže. Ty tu nechávali objevitelští námořníci jako orientační body pro své lodě. Přestože, dnes jsou to jen repliky, některé z nich přímo na těch místech postavil právě Bartolomeo Diaz nebo Vasco de Gama.
GARDEN ROUTE
Obvykle na dlouhých cestách usínám po pár kilometrech. 700 km dlouhá cesta táhnoucí se podél jižního pobřeží Afriky od Kapského města až do Port Elizabeth, mi nedovolila zamhouřit oči ani na chviličku.
Garden Route je totiž nejlepší ochutnávkou Jižní Afriky a oslní Vás každou zastávkou a každým pohledem z okna Vašeho vozu.
Nesčetněkrát se budete zastavovat na dechberoucích místech. Nekonečné pláže, nádherné laguny, nezkrotné moře, vlny tříštící se o skály. Ve správný čas můžete při troše štěstí spatřit na vlnách i pohrávající si delfíny nebo mohutné verlyby. Budete projíždět zelenými kopci, horskými průsmyky, hlubokými soutěskami i kolem Bohem i lidmi zapomenutých farem. Uvidíte ovčáky, kteří ženou svá stáda přes kamenité cesty. Pštrosí farmy. Gazely, které se pasou na svazích. Surfaře bojující s obrovskými vlnami. Bílé kříže na pobřeží, které tu postavili mořeplavci v dávných dobách pro svoji lepší orientaci. Jižní Afrika se Vám bude předvádět v těch nejkrásnějších barvách, připadat si budete jako v Avataru.
MÍSTA, KTERÁ NESMÍTE VYNECHAT
MUZEUM MOŘEPLAVECTVÍ
Na začátku cesty se Vám možná tahle zastávka bude zdát zbytečná, ale stojí vidění. Nejkrásnějším exponátem v muzeu je replika Diazovy karavely. Malá plachetnice, se kterou pluli portugalci a španělé na svých objevitelských plavbách je podobná Santa Marie Kryštofa Kolumba. Při pohledu na mohutné skály a vysoké vlny tříštící se o kameny mě velikost lodě poněkud děsí.
HOUT BAY
Překrásná zátoka s rybářskou vesničkou, která zásobuje Kapské město čerstvými rybami, určitě stojí za to, aby jste si tu smočili nohy.
CHAPMAN´S PEAK DRIVE
Nejkrásnější vyhlídková silnice světa, vysekaná do skalnatého pobřeží Vám nabídne výhled na Atlantický oceán, rezkrotné pobřeží a nespočet zátok. Na odpočívadlech odtud můžete pozorovat verlyby.
MISTY CLIFTS
Mlžný útes, má nad sebou i při krásném počasí obláček zamračeného oparu. Je nádherné to pozorovat ze břehu. Při pohledu na zpěněné vody oceánu a mlhu kolem stále více objevitelští námořníci získávají můj obdiv.
MOSSEL BAY
Nejlepší surfařské místo okouzlí i ty, kteří neholdují tomuto sportu. Námořníci si na tomto místě dříve schovávali zprávy do staré boty. Dnes je tu velká kovová bota, která slouží jako dopisní schránka.
OUDTSHOORN
Město s největší koncentrací pštrosů a pštrosích farem na světě. Díky pštrosům vzniká dnes v JAR nový druh kriminality. Poptávka po pštrosím peří ve světě stále stoupá a cena je vysoká. A tak zloději po nocích trhají prákům vzrostlé peří.
TSITSIKAMA
Přírodní rezervace nabízí spoustu turistických tras. Jedna z nich vede přes proslulou řeku Storm River.
CANGO CAVES
Komplex krápníkových jeskyní je jako z jiného světa. Poprvé objevil jeskyně farmář Jacobus van Zyl. Rozhodně však nebyl první, kdo vstoupil dovnitř. Lidé tu žili již v ranné době kamenné.
KNYSNA LAGOON
Laguna je zajímavě položená mezi obřími pískovcovými kameny. Projděte se po mole a při šumění moře si dejte v některé z restaurací proslulé ústřice.
NP ADDO ELEPHANT
Národní park je třešničkou na dortu Garden route. Vznikl na podporu starých a nemocných slonů. Dnes se pyšní největší koncentrací těchto zvířat v JAR. V buši národního parku se schovává i velká pětka a spousta dalších zvířat.
BOTANICKÁ ZAHRADA KIRSTENBOSH
Přírodní rezervace a botanická zahrada Kirstenbosh leží na úpatí Stolové hory a rozkládá se na 528 ha. Je jednou z nejkrásnějších a celosvětově nejvýznamnějších botanických zahrad a je zanesena do světového kulturního dědictví UNESCO.
Pozemky původní farmy daroval zemi roku 1902 britský podnikatel Cecil John Rhodes. Samotnou botanickou zahradu založil v roce 1913 nadšený botanik, profesor Henry Harold Welch Pearson. Splnil si tak svůj životní sen a dlouhá léta usiloval i o to, stát se jejím ředitelem. KIrstenbosh nakonec řídil pouhé tři roky. Zemřel velmi mlád na zápal plic, ve věku pouhých 46 let.
Jak moc miloval svoji zahradu, dokazuje i nápis na jeho náhrobku. "Chcete-li si na mě vzpomenout, rozhlédněte se všude kolem."
V samotné botanické zahradě se pěstuje více jak 7000 druhů rostlin výhradně domorodého původu. Některé z nich jsou velmi vzácné, ohrožené, nebo dokonce jediné svého původu.
Najdete tu překrásné protey, tolik typické pro Jihoafrickou republiku. Vzrostlé stromy kapradin, vřesovce, vzácné cykasy, pouštní rostliny Namibie a mnoho dalších. Nudit se určitě nebudete. Úchyvtná poloha zahrady a spoustu zvířat a ptáků je jen třešničkou na dortu. Budete se cítit jako v ráji.
NÁVŠTĚVA KIRSTENBOSHE URČITĚ STOJÍ ZA TO. JEDINÉ, CO BY VÁS MOHLO ODRADIT JE, ŽE DO BOTANICKÉ ZAHRADY NEEXISTUJE ŽÁDNÁ VEŘEJNĚ PŘÍSTUPNÁ DOPRAVA, ALE NEVZDÁVEJTE TO.
Když jsem poprvé uviděla Kirstenbosh, okamžitě mě napadla jediná myšlenka. Jestli někde na světě existuje země dinosaurů, tak je to právě tady. Staleté stromy, hory v pozadí, jezírka s blankytně modrou vodou, vysoké traviny a v neposlední řadě obrovské, stovky let staré kapradiny. Připadala jsem si jako v Cestě do pravěku. Chyběl tu jen šavlozubý tygr a pár těch prapodivných prehistorických zvířat, které dnes známe jen z obrázků. V tu dobu jsem netušila, že se vlastně vůbec nemýlím.
JIHOAFRICKÁ REPUBLIKA JE DOSLOVA RÁJEM PRO ARCHEOLOGY. OBLAST KIRSTENBOSH JE IDEÁLNÍM NALEZIŠTĚM MEZI PŘECHODEM TRIASU A JUROU, KDY VYHYNULY NĚKTERÉ DRUHY. PRAVDĚPODOBNOST NÁLEZU VELMI DOBŘE ZACHOVANÝCH ZKAMENĚLIN JE DÍKY PODNEBÍ A MÍSTU VELIKÁ. ARCHEOLOGOVÉ TU NALÉZAJÍ STÁLE NOVÉ A NOVÉ ZKAMENĚLINY, VČETNĚ VELKÝCH DINOSAURů. NĚKTEŘÉ Z NICH JSOU STARÉ PŘES 200 MILIONů LET.
STELLENBOSCH
Stellenbosch je druhé nejstarší a podle mého názoru i nejkrásnější město Kapska. Koloniální atmosféra starých dob tu dýchá na každém kroku. Nízké bílé domky s dřevěnými okenicemi a doškovými střechami utváří nezapomenutelný ráz tohoto městečka. Je městem vína a studentů. Najdete tu na malém prostoru přes 100 vinných sklípků a několik slavných iniverzit.
Stellenbosch založil v listopadu 1679 guvernér Východoindické společnosti Simon van der Stel a v roce 1685 tu založil jednu z prvních slavných vinic Kapska. Dnes je městečko centrem produkce vína celé Jihoafrické republiky.
STELLENBOSCH JE ČASTO PŘEZDÍVÁNO MĚSTEM DUBů. DUBY LEMUJÍ VE MĚSTĚ TÉMĚŘ KAŽDOU CESTU. PRÝ JE TU ZASADIL SIMON VAN DER STEL, ABY ZKRÁŠLIL MĚSTO. PRAVDOU VŠAK JE, ŽE Z TĚCHTO DUBů BYLY V MINULOSTI VYRÁBĚNY JEDNY Z NEJLEPŠÍCH VINÝCH SUDů.
Určitě se vydejte procházkou po starém městě. Po cestě narazíte na spoustu malebných hotýlků a restaurací s vyhlášenou jihoafrickou kuchyní. Kde jinde se trochu rozmazlit než tady? Pořádný kus steaku dostanete třeba v restauraci FAT BUTCHER nebo AT NEETINGS HOF.
Budete-li mít trochu času navštivte VILLAGE MUSEUM. I přes velký požár na počátku 18.stol., kdy padla za oběť většina staveb, včetně kostela, tu najdete čtyři zrekonstruované domy. Ten nejstarší je z roku 1709. Tady si skutečně uvědomíte, jak těžký musel být život nejen pro původní obyvatele, ale i pro kolonizátory.
VINICE STELLENBOSCH - ZELENÉ ZLATO
V ROCE 1694 OSÍDLILO STELLENBOSCH NĚKOLIK FRANCOUZSKÝCH HUGENOTů. S SEBOU PŘIVEZLI NEJEN SVÉ RODINY, ALE I ZNALOSTI A LÁSKU K PĚSTOVÁNÍ VÍNA. A TAK TO CELÉ ZAČALO. MĚSTEČKO ANI DNES NEZTRATILO NIC Z POVĚSTNÉHO FRANCOUZSKÉHO ŠARMU VINAŘSKÝCH TRADIC.
V součastnosti je v Jihoafrické republice 102 000 ha vinic. Stellenbosch je jedním ze dvou hlavních vinařských regionů Jižní Afriky. Horká léta, chladný vítr od moře a fosilní podloží dávají těmto vínům neopakovatelný podpis, známý po celém světě.
Více jak polovina vinic je osázená bílými odrůdami, převažuje Chenin Blanc, Sauvignon Blanc a Viognier. Plná červená vína jsou bezkonkurenční. Proslavená je africká Pinotage, Shiraz,Cabernet Sauvignon a Merlot.
DOBRÉ VÍNO POTŘEBUJE SVůJ ČAS. A PROTO PŘI NÁVŠTĚVĚ VINIC A VINNÝCH SKLEPů NESPĚCHEJTE. KAŽDÉ TAKOVÉ MÍSTO MÁ SVůJ NEZAMNĚNITELNÝ CHARAKTER A ATMOSFÉRU. 2 až 3 DNY JSOU IDEÁLNÍ VOLBOU, NEBUDETE LITOVAT.
VINAŘSTVÍ S NEOPAKOVATELNOU TVÁŘÍ
Navštívit některé z vinic na vinné stezce v Jihoafrické republice není totéž, jako putovat od sklípku ke sklípku na Jižní Moravě. Každá vinařská rodina v Stellenboschi má svou specifickou tvář, každý vinař svůj vlastní otisk, který je patrný nejen v chuti vína, ale i v prostředí celého vinařství. Najdete tu velké vinařské komplexy s moderním zpracováním. Vinařství, jejichž tradice sahají až k prvním francouzským hugenotům. Malé sklípky i pohádkové koloniální budovy. Jsem si jistá, že žádné z nich Vás nezklame.
VINAŘSTVÍ DELHEIM
Jedno z velmi významných vinařství v regionu Stellenbosch. Rodinné vinařství vyrábí s láskou vína velkého charakteru a kvality již několik desetiletí. Určitě ochutnejte prvotřídní červené víno Vera Cruz Pinotage. Až budete degustovat a sedět v kouzelném starém sklípku, podívejte se do malých oken. Na jednom z nich je spousta pavučin. Není to tím, že by majitelé byli nepořádní. Pavučiny jsou tak staré, jako samotný sklep a prý nosí vinařům štěstí po generace.
VINAŘSTVÍ GLENELLY
Na Glenelly jsem se těšila, ze všeho nejméně. Vinařství bylo postaveno v roce 2009 jako jedno z nejmodernějších na celém kontinentu. S úctou ke generacím místních vinařů, jsem tak nějak ke Glenelly neměla důvěru. Bože, jak jsem se mýlila. Moderní budova vinařství je zasazena do místní krajiny tak, jako by tam stála od nedávna a vína jsou jedním slovem excelentní. Vinař Luke O´Cuinne a Jerome Likwa se snaží vína vyrábět tak přirozeně, jak jen je to možné. Majitelkou vinic je stará francouzská dáma, která si prý při každé návštěvě svých vinic neváhá nazout holínky a vyrazit se svými vinaři opečovávat vinnou révu.
Uchvátila mě i nezvyklá etiketa, kterou najdete na každé láhvi z této pověstné vinice. Dáma, která sedí na nosorožci má velkolepou pointu. Silné ženy i nosorožci jsou prý v našem světě vymření.
OSTROV DUIKERS
Kousíček od Kapské města leží ostrov Duikers. Dnes je přístav a tento ostrůvek oblíbenou turistickou atrakcí. Respektive jeho obyvatelé. Žije tu početná kolonie tuleňů jihoafrických. Kromě přátelských tvorečků s ploutvemi se v tamnějších vodách vyskytuje i hojná populace velkého žraloka bílého.
Pokud se rádi potápíte a máte-li odvahu, můžete se spustit v kleci pod hladinu a pozorovat tyto obávané predátory pěkně z blízka. Za adrenalinovou zábavou sem jezdí potápeči z celého světa. Já jsem tenhle zážitek oželela.
Přijíždíme do přístavu brzy ráno. Pohled na autobusy přeplněné parkoviště, stánky s veteší a nespočet turistů mě příliš neláká. Procházím kolem davu lidí, kteří se fotí s tuleněm na břehu. Starší muž za to vybírá peníze. Rychle si kupuji lístek na jednu z lodí a řadím se do dlouhé fronty. Uklidňuje mě pohled na přístav plný lodí, temně modré moře a hory v dálce.
Brzy přijíždí jedna z lodí a lidé se tlačí dovnitř. Většina z nich se usazuje uvnitř za sklem. Jen pár nadšenců si sedá na příď lodě. Fouká studený vítr. Kapitán lodě si přeměří pohledem můj foťák. "Chceš fotit?" "To bych moc ráda." s vděčností mu odpovídám. Kývne hlavou a posílá mě za mladším mužem na příď. Ten mi obléká obrovskou rybářskou pláštěnku. Páchne rybinou. Nakonec vezme lano a obtočí mi ho kolem pasu. Brzy jsem připoutaná přímo k přídi lodě. Ostatní si mě zvědavě prohlížejí.
Ach Bože vyplouváme.
Studený vítr a vysoké vlny mě bez ustání šlehají přímo do tváře. Loď se kymácí a já sotva udržuji balanc. O focení nemůže být ani řeč. Neustále zavírám oči, polykám slanou vodu a občas v dálce zahlédnu tmavou skvrnu. Ostrov Duikers. S každou vyšší vlnou narazím hrudníkem na zábradlí lodě. Musela jsem se zbláznit.
Po pár minutách loď dorazí až k ostrovu. Okamžitě zapomínám na slanou vodu, která mě ustavičně štípe do očí. Na foťák, který tohle pravděpodobně nevydrží. Na svůj strach a fotím, fotím, fotím.
Divoké vlny, rozzuřené moře, kolonie tučňáků na ostrově i ty dovádějící ve vodě. Připadám si jako objevitel Severního pólu.
MůJ VELKÝ OBDIV PATŘÍ OBJEVITELSKÝM MOŘEPLAVCůM, KTEŘÍ PLULI V TĚCHTO BOUŘLIVÝCH A NEBEZPEČNÝCH VODÁCH JEN PROTO, ABYCHOM MY OSTATNÍ POZDĚJI MOHLI OBJEVOVAT SVĚT.
BOULDERS BEACH
Nedaleko městečka Simon Town na známé pláži Boulders beach žije početná kolonie tučňáků brýlatých. Snad každý z nás v ZOO neodolá tučňákům v bazénu. Pozorovat je v jejich skutečném prostředí, je podívaná na kterou se jen tak nezapomíná. Tihle týpci ve fraku Vám vykouzlí nejeden úsměv na tváři. Navíc Boulders beach je tak trochu odlišná od jiných pláží v Jihoafrické republice. Obdivovat můžete obří kulaté balvany porostlé slávkami. Nohy si ponořit do jemného bílého písku a pozorovat divoké, temně modré moře. My jsme měly štěstí a na Boulders beach byly v době přepeřování mláďat. A tak byl celý zážitek umocněn ještě stříbrošedými peříčky, tu a tam poletujícími ve větru.
Tučňák brýlatý je od roku 2013 na červeném seznamu ohrožených živočichů. Proto byla přístupná část Boulders beach oplocena, turisté tak musí zaplatit poplatek a chodit pouze po vyznačených dřevěných chodníčcích. Přesto, pokud máte odvahu a toužíte vidět tyto pány ve fraku z blízka, má to řešení.
Nedaleko Boulders beach je malá nenápadná plážička. Samotný sestup na pobřeží je zážitkem. Budete šplhat po obřích balvanech, prodírat se jejich průduchy, často polezete i po čtyřech a občas projdete průzračně čistou a šíleně studenou vodou. Odměnou Vám bude pláž sousedící s Boulders. Raritou tu budete spíše vy, než tučňáci. A tak tady můžete v klidu a bez betonových zídek a plotů, pozorovat její obyvatele pěkně z blízka.
Pozor jen. Tučňáci se Vás nebojí. Dívejte se, ale nesahejte. Tito tvorečkové mají pořádně ostré zobáčky a naštvat je můžete hlavně v době hnízdění. Od března do května.
Při sestupu dolů na pláž, je třeba řádně zhodnotit svoje fyzické síly. Počítejte s tím, že stejnou cestou půjdete zpět nahoru!
Nedaleko Boulders beach je malá nenápadná plážička. Samotný sestup na pobřeží je zážitkem. Budete šplhat po obřích balvanech, prodírat se jejich průduchy, často polezete i po čtyřech a občas projdete průzračně čistou a šíleně studenou vodou. Odměnou Vám bude pláž sousedící s Boulders. Raritou tu budete spíše vy, než tučňáci. A tak tady můžete v klidu a bez betonových zídek a plotů, pozorovat její obyvatele pěkně z blízka.
Pozor jen. Tučňáci se Vás nebojí. Dívejte se, ale nesahejte. Tito tvorečkové mají pořádně ostré zobáčky a naštvat je můžete hlavně v době hnízdění. Od března do května.
Při sestupu dolů na pláž, je třeba řádně zhodnotit svoje fyzické síly. Počítejte s tím, že stejnou cestou půjdete zpět nahoru!
PRETORIA
Pretoria je domovem diplomatů a státních úředníků. Je i městem průmyslu, vzdělání a kultury. Ze staré části města na Vás neodmyslitelně dýchne duch koloniálních časů i vliv Afrikánců. V každém případě Pretoria nabízí vysokou životní úroveň a spoustu zábavy.
První základy města položil Marthinus Pretorius. Slavný vojevůdce, který zvítězil nad bojovným a obávaným kmenem Zulu.
V novodobé historii je Pretoria symbolem apartheidu. Právě tady se konal známý proces s Nelsonem Mandelou, který skončil mnohaletým vězením.
Ve starém centru si připadám jako by se tu zastavil čas. Je dokonalou přehlídkou koloniální éry.
KEKRKPLATS, STARÁ RADNICE
Byla postavena v roce 1898 a dnes slouží jako justiční palác a sídlo prezidenta Jihoafrické republiky.
UNIVERSITY OF PRETORIA
Univerzita z roku 1930 je jednou z největších univerzit na světě
PRETORIA NATIONAL BOTANIC GARDEN
76 ha zeleně a rostlin nabízí krásnou procházku i trochu stínu v horkých letních měsících. Posedět si můžete i v místní restauraci. V zahradě určitě vyhledejte jeden z nejstarších stromů. Možná Vás překvapí, že se nejedná o žádnou z palem, ale o staletou hrušeň, kterou sem dovezl jeden z koloniátorů.
NATIONAL ZOO GARDEN PRETORIA
Rozsáhlé pozemky zahrady kromě velkého množství zvířat nabízí i jediné vnitrozemské akvárium v Africe. Navštívit zahradu můžete i v noci a nebo tu dokonce přespat.
PRETORIA FORTS
Pevnostbyla postavená na obranu Pretorie v dobách slavných búrských válek. Součástí pevnosti je i věznice. Tyhle časy mi nahání strach.
V okolí Pretorie je několik význačných diamantových dolů. Některé z nich jsou vytěžené a dnes slouží jako turistické atrakce. V jiných se těží dodnes a pravděpodobně za stále stejných podmínek jako v dobách minulých.
V PRETORII JSEM NAVŠTÍVILA I LOKÁLNÍ TRŽIŠTĚ. MÍSTNÍ LIDÉ, MĚ VAROVALI, ŽE PRO TURISTU TO NENÍ ZROVNA BEZPEČNÉ MÍSTO. Z POČÁTKU JSEM BYLA TROCHU VYDĚŠENÁ A VĚTŠINU VĚCÍ I FOŤÁK JSEM NECHALA V AUTĚ. BRZY JSEM ZAPOMNĚLA NA VŠECHNO.
TRŽIŠTĚ BYLO JAKO JEDNA VELKÁ, LIDSKÁ NOEMOVA ARCHA. NÁRODY CELÉ AFRIKY NAKUPOVALY TADY. VYSOCÍ TMAVÝ ZULOVÉ, MALIČKATÍ POLONAZÍ KŘOVÁCI, SARACÉNI S MODRÝMI TURBANY A ZDOBENÝMI DÝKAMI. KORPULENTNÍ ČERNOŠKY V DLOUHÝCH,BAREVNÝCH ŠATECH A ZVLÁŠTNÍ KMEN ČERNOŠKÝCH ŽEN S REZAVÝMI VLASY, ZAHALENÝCH DO BÍLÝCH LÁTEK. TOHLE JE AFRIKA. BUDU NA TO VZPOMÍNAT CELÝ ŽIVOT.
DE WILDT CHEETAH CENTRE
ZÁCHRANNÁ STANICE GEPARDů
Centrum pro záchranu gepardů se nachází nedaleko Pretorie a bylo zaleženo v roce 1971. Dnes nese svůj název po ženě, která zasvětila celý svůj život těmto nádherným zvířatům. Ann van Dyk Cheetah Centre.
Kromě gepardů, aktuálně je jich tady 78, tu našlo svůj domov i několik medojedů, surikat, karakalů a psů divokých.
Centrum je neziskovou organizací bez vládního financování a pracuje tu jen několik málo nadšenců a dobrovolníků. Peníze na svůj provoz čerpá z návštěv turistů, adopcí a ostatních aktivit spojených s gepardy. Můžete si tu vyfotit geparda v běhu, pohladit si ho nebo dokonce vyfotit se s ním.
A tak i my jsme vyrazili podpořit tyto nádherné šelmy a utratit pár peněz za dobrou věc.
Natěšeně poposedávám v autě a nemohu se dočkat. Vidět tyhle překrásná zvířata v jejich téměř přirozeném prostředí, to bude něco. Rychle vybíhám z auta, aby mi něco neuteklo. Po pár minutách cítím úzskost. Na velké planitě plné prachu a suché trávy je jen pár stromů a malý výběh. Všude okolo je spousta klecí na které praží sluníčko. Připomíná mi to lvy v naší ZOO, když jsem byla malá. Pár kroků doleva, pár kroků doprava a zpátky. Bože, přece nejsem žádná zarputilá ochránkyně přírody.
Uvítá nás mladá sympatická dobrovolnice, ukazuje nám klece s gepardy a nadšeně vypráví o jejich životě i o záchranné stanici. V polovině vyprávění přestávám vnímat její hlas a můj pohled směřuje na oplocený výběh. Jeden z ošetřovatelů přivádí geparda na obojku dovnitř. Skupinka nadšených turistů s fotoaparáty se opírá o zábradlí. Auto uprostřed výběhu se pomalu rozjíždí a za sebou na laně táhne kus masa z antilopy. Gepard se rozbíhá a foťáky cvakají jako o život. Málem jsem si ani nevšimla, že odcházíme do malého prostoru obehnaného vysokým plotem z cihel. Jedna z žen vybírá naše foťáky, do vchodu vjíždí džíp a zatarasí celou cestu. My se tísníme u zdi. Mladičká dobrovolnice opatrně otevře kufr džípu a vyvede ven geparda s vrávoravým krokem. Jeden podruhém můžeme k němu, opatrně ho hladíme a fotíme se. Takhle jsem se snad ještě nestyděla. Za pár minut se gepard vrací zpět do kufru auta. Co způsobilo jeho vrávoravý krok a apatii? Jsou to ta hrozná vedra? Ztratil chuť k životu nebo je v tom něco jiného? To už si můžeme jen domýšlet.
PRAVDOU JE, ŽE ZÁCHRANNÁ STANICE V POSLEDNÍCH LETECH ODCHYTILA A NABÍDLA DOMOV 60 GEPARDůM, KTEŘÍ BYLI POVAŽOVÁNI MÍSTNÍMI FARMÁŘI ZA PROBLÉMOVÁ A NEBEZPEČNÁ ZVÍŘATA. JE AŽ S PODIVEM, ŽE DNES JSOU Z NICH KROTCÍ BERÁNCI...
JEDNA Z MÝCH OBLÍBENÝCH FOTOGRAFIÍ BYLA PUBLIKOVÁNA SLAVNÝM WILD FOTOGRAFEM V NATIONAL GEOGRAPHY. ZACHYCUJE GEPARDA V BĚHU PŘI LOVU. O PÁR LET POZDĚJI JSEM ČETLA, ŽE VYFOTIT BĚŽÍCÍHO GEPARDA VE DNE PŘI LOVU JE TÉMĚŘ NEMOŽNÉ. FOTOGRAF PŘIZNAL, ŽE MUSELA BÝT POUŽITA NÁVNADA. TENKRÁT JSEM BYLA ZKLAMANÁ. DNES JSEM JEŠTĚ VÍC.
NÁRODNÍ PARKY JIŽNÍ AFRIKY
V Jižní Africe je dvacet národních parů a stovky státních i soukromých rezervací. Nabízejí nejen fascinující zážitky při pozorování zvířat, ale bohužel i legální lov nazývaný "sportem".
Safari v Jihoafrické republice má poněkud odlišný charakter od národních parků v Tanzánii nebo Keni. Pohybovat se po národních parcích nebo rezervacích můžete sami, ve svém vlastním autě. Jezdit však můžete jen po vyznačených stezkách a tak proto jsou vaše možnosti značně omezené. Pokud skutečně toužíte zažít safari v pravém slova smyslu, využijte určitě služeb rangera. Ranger je zároveň i skvělým stopařem a průvodcem, a ukáže Vám zvířata tak, jak je už možná nikdy neuvidíte.
Každý návštěvník parku nebo rezervace je registrován. Přihlásit a ubytovat se musí do 18 hodin na některém z tábořišť.
Ubytovat se můžete v některé z kouzelných lodgií, nebo využít kempů a nebo se třeba vyspat ve stanu nad jeepem a pozorovat oblohu plnou hvězd, která je tu skutečně fantistická. Každá z možností má své kouzlo a tak se pokuste svůj pobyt v parku nakombinovat.
Do národních parků Jihoafrické republiky se můžete vydat v každém ročním období. V období dešťů se některé zvířata mohou schovávat třeba ve vysoké trávě a část parků bývá díky měkkému terénu nesjízdná. Ideální doba pro safari je od dubna do října. Od listopadu do března je v JARu období dešťů.
KRUGER NATIONAL PARK nejstarší a nejnavštěvovanější park Jihoafrické republice o rozloze 20.000 km čtverečních byl založen v roce 1902.Leží na severovýchodě země na hranicích s Mozambikem. Množství zvěře v tomto parku je nepředstavitelné. 137 druhů savců, 112 druhů plazů, 49 druhů ryb, 33 obojživelníků, 500 druhů ptáků a 227 druhů motýlů. Jak jinak si představit Noemvu archu. Jedním z hlavních důvodů návštěvy tohoto parku je slavná VELKÁ PĚTKA. Lev, slon, bůvol, nosorožec a levhart. Nejpopulárnější jsou campy na jižní straně řeky Saby. Jsou ideálním místem pro pozorování zvířat. Na severní straně Sabi je příroda divoká a má svůj velký půvab. Místo, které plánujeme projet křížem krážem.
GOLDEN GATE HIGHLANDS NATIONAL PARK rozlehlé planiny, mohutné skály a klid daleko od turistů. To vše je Golden Gate. Nenajdete tu tolik zvěře jako například v Kruger parku. Jistě Vás ale osloví surovost africké přírody. Ideální dobou pro návštěvu tohoto parku je období velké migrace. Park je také oblíbeným místem pro svatební obřady.
REZERVACE HLUHLUWE IMFOLOZI rezervace hraje zásadní roli při ochraně nosorožců tuponosých. Je to jedno z mála míst, kde ještě můžete spatřit nosorožce v jejich přirozeném prostředí. Díky pytlákům a lovcům trofejí tato zvířata v JAR pomalu vymírají. Každý nosorožec v této rezervaci je výhradně potomkem místní populace. Rezervace je plná zvěře a určitě se tu potkáte i s Velkou pětkou.
REZERVACE MADIKWE A PILANSBERG obě rezervace jsou bez výskytu malárie. Cestujete-li s dětmi, určitě vyberte některou z nich. Garantujeme Vám, že nejsou o nic horší než Kruger park a při troše štěstí tu uvidíte i velkou pětku.
OČKOVÁNÍ A ANTIMALARIKA NA SAFARI
OČKOVÁNÍ v Jihoafrické republice je doporučené očkování na Tetanus, Tyfus a Hepatitidu A, B. Na zvážení je i očkování proti vzteklině. Vydáte-li se na safari, zvažte i tuto možnost. Očkování proti vzteklině se Vám může hodit i mimo národní parky a rezervace, protože potkávat se zvířaty se budete v JARu na každém kroku.
ANTIMALARIKA věčně diskutovaný problém. Zatěžují organismus a mohou způsobovat i akutní zdravotní problémy, což je samozřejmně na cestách velmi nepříjemné. Na druhé straně Malárie je smrtelná nemoc. Pohybujete -li se na místech s výskytem Malárie, zvlažte tyto faktory: jak dlouho budte v oblasti pobývat, na jakém místě, jakým způsobem budte cestovat a v jakém ročním období. Neznamená to však, že když si zaplatíte luxusní safari v nějaké z exklusivních lodgií, nemůžete malárii dostat. Každopádně tuto zákeřnou nemoc nepodceňujte a chraňte se. Využívejte moskytiéry, repelenty a vhodné oblečení sdlouhými rukávy a nohavicemi. My jsme nakonec antimalarika nepoužily, vzhledem k tomu, že jsme byly jen tři dny v NP Addo Elepfant.
Kamkoli cestujete, vždy je dobré poradit se o vhodném očkování s odborníky. My spolupracujeme s centrem cestovní medicíny. Na jejich stránkách najdete všechny potřebné informace. Kontaktujteme vždy některého z doktorů, kteří si s námi rádi popovídají o destinaci, kterou jsme si vybraly a dohodneme se na rozumném kompromisu podle typu expedice. WWW.CENTRUMCESTOVNIMEDICINY.CZ
TSITSIKAMA
Tsitsikama v překladu znamená "místo, kde odpočívají vody." Tenhle národní park je tolik odlišný od ostatních rezervací a safari v Jihoafrické republice. Tady se můžete pohybovat úplně samy. vydávat se na treky, tábořit a užívat si nedotčené přírody.
Okouzlí Vás hustý prales sahající až k nezkrotnému moři, skalnaté pobřeží s vysokými vlnami tříštícími se o skály, kaňony a divoké řeky. Tady se budete připadat jako Mauglí z Knihy džunglí.
Pozorovat můžete ptáky, antilopy, opice a na pobřeží dokonce i velryby a delfíny.
Spát můžete ve srubech nebo tábořit ve stanech. Okusíte atmosféru nezkrotné přírody stejně jako první Evropané, kteří vstoupili na tuto půdu.
Do Tsitsikamy přijíždíme pozdě v noci. Posledních 100 km jsme jeli na korbě jeepu. Náš původní vůz zůstal kdesi daleko na jednom z odpočívadel. Řidič si zavřel klíčky uvnitř. S nimi tam zůstala všechna naše zavazadla, doklady i voda. Několik hodin jsme stopovali na poloprázdné cestě. I to je Afrika.
Vyskakujeme z korby vozu před branami parku. Zaprášení, hladoví a unavení se hrneme přímo k bráně. Nemůžu se dočkat až se osprchuju. Strážce parku si nás zvědavě prohlíží a nakonec nás vpustí dovnitř jen na jméno. Náš srub je 2,5km od bran parku někde na pobřeží. S mapkou se vydáváme najít si svůj nocleh. Pár minut na to přestane v celém parku fungovat elektřina. Noc je tak temná, že sotva rozeznávám okraje silnice. Na cestu svítí jen měsíc a hvězdy. Africká noční obloha je nádherná.
Nakonec se mi podaří najít můj srub a po tmě nasahám zábradlí i vchod. Nejde elektrika ani voda. Svítí jen měsíc. Sednu si na terasu a poslouchám zvuky džungle a vln tříštících se o skály. Nevidím nic než tmu, zatím jen tuším, že všude okolo mě je Tsitsikama.
RÁNO NAD TSITSIKAMOU
Probudit se na místě, o kterém nevíte jak ve skutečnosti vypadá je zvláštní pocit. A pohled z terasy mého srubu? Wov. To je prostě bobma.Nespoutané moře, hejna dovádějících opic a všude okolo džungle. Agregátory na elektriku a vodu už fungují. Dám si rychlou sprchu a vydávám se na snídani. Stan, kde se snídá je 1,5 km daleko od mého srubu. Nádherná ranní procházka podél pobřeží s vycházejícím sluncem nemá chybu.
Po cestě se přes cestu plazí malý had. Rychle ho vafotím a pokračuji v cestě za svojí snídaní. Až když si doma prohlížím fotky, zjišťuji, že je to malinkatý chřestýš.
Nálada ve snídaňovém stanu je báječná. Sedám si na jednu z lavic u dlouhýchh stolů a připadám si jako skutečný pionýr. Snídaně je skvělá, čerstvý džus, káva, fazole, slanina vejce a pověstné jihoafrické klobásky. Kdo by odolal?
A co je v plánu na dnešní den? V národím parku vede stezka OTTER TRAIL, otevřená od roku 1968. Celá trasa měří 45 km a dá se přejít za pět dnů. Tolik času nemám a tak se vydávám na kratší trasu. podívat se na slavnou řeku Storms River a její visutý most.
TSITSIKAMA VE VÁS NESPORNĚ ZANECHÁ POCIT, ŽE TAK NĚJAK SPLYNETE S TAMNĚJŠÍ PŘŔODOU. URČITĚ SI UGRILUJTE NĚJAKÉ MASO STEJNĚ JAKO VAŠI KOLONIÁLNÍ PŘEDCHůDCI. KOUPÍTO HO V MÍSTNÍM KRÁMKU.
PŘESTO, ŽE PITNÉ ZDROJE V NÁRODNÍM PARKU JSOU PRÝ V POŘÁDKU, KUPUJTE SI BALENOU VODU NEBO POUŽIJTE TABLETY NA ČIŠTĚNÍ VODY.
ADDO ELEPHANT NATIONAL PARK
Národní park Addo Elephant byl založen v roce 1931 na podporu ochrany pouhých jedenácti slonů východního Kapska. Dnes je Addo se svými 17 000 kilometry čtverečními domovem pro největší sloní populaci v Africe a spoustu další zvěře, včetně slavné Velké pětky.
Proč jsme si vybrali ADDO?
V Africe existuje nespočet překrásných národních parků a soukromých rezervací. Tak proč jsme si vybrali zrovna Addo?
Celý život toužím podívat se do Kruger parku a možná ještě o něco víc do některé ze soukromých rezervací. Pro jejich surovost, nespoutanost a nepřístupnost bych byla ochotná opustit svůj evropský komfort života i na několik týdnů.
Věděli jsme, že tentokrát chceme procestovat Jihoafrickou republiku křížem krážem a na nějaké delší safari nebude čas. Ignorovat jednu z nejkrásnějších tváří Jižní Afriky by se snad ani nedalo. Na pozorování zvířat v jejich přirozeném prostředí jsme měli jen dva dny.
A proto jsme si vybrali Addo. Snadno přístupný národní park nám kromě největší koncentrace slonů mohl nabídnout s největší pravděpodobností i další jiná zvířata. A věřte, že jak už jednou překročíte brány některého z národních parků nebo rezervací, nebudete mít nikdy dost.
Koho můžete pozorovat v ADDO?
Bylo by maličkato nefér, kdybych jako první nejmenovala VELKOU PĚTKU. Nejedná se o největší zvířata, jak si většina z nás myslí. Velkou pětku tvoří ti, kteří budí respekt všech lovců a jejich pozorování je obzvlášť nebezpečné a obtížné. Kdo k nim tedy patří? Slon africký, lev, nosorožec dvourohý, bůvol africký a levhart skvrnitý. Všechna tato zvířata mohou být agresivní a mají na svědomí řadu útoků na lovce i turisty. Navíc vystopovat je v přírodě nemusí být zrovna jednoduché. Chcete-li je vidět, využijte služeb některého ze zkušenějších rangerů.
Kromě úžasných scenérií, překrásné fauny a velké pětky, jsme ve dvou dnech viděli stáda zeber, antilop i gazel. Chehtající se hyeny, stále dobře naladěná prasátka bradavičnatá, povykující opice, věčně zvědavé surikaty, snad stovky druhů ptáků, včetně snovačů a několik velkých suchozemských želv a hovniválů.
Addo je však hlavně o slonech. Kdyby se vám zdálo, že už je jich na Vás přeci jenom moc, zajeďte k některému z napajedel. Podívaná na choboty šermující puberťáky, dovádějící slůňata, nebo několik maminek, které vytahují společně jednoho z neposlušných mláďat uvízlé v hlubokém blátě, Vám určitě vykouzlí úsměv na tváři.
POHÁDKA O SLONECH
Sloni patří mezi jedny z nejinteligentnějších zvířat naší planety. Každý už někdy viděl slona a přesto... Svoji velikostí, majestátností i křehkou zranitelností nás nikdy nepřestanou udivovat.
Původně v Africe žilo několik milonů těchto nádherných zvířat. Dnes je jich díky neustále se měnícím přírodním podmínkám a pytlákům jen něco přes 400 000. A tak byl slon Africký nesmazatelně zapsán na červený seznam ohrožených druhů. Bude to ale skutečně stačit na jejich záchranu?
MEZI LETY 2007 A 2014 KLESLA SLONÍ POPULACE NA AFRICKÉM KONTINENTU O 30%
I PŘES VŠECHNA VAROVNÁ ČÍSLA A VOLÁNÍ SLONů O POMOC, ZEMŘE DENNĚ NÁSILNOU SMRTÍ NĚCO OKOLO 100 SLONů.
Do Adda přijíždíme navečer. Bydlíme v kouzelných malých chaloupkách s doškovými střechami přímo uvnitř parku. Výhled z terasy je pohádkový. Kromě posezení je tu i gril. Batoh odhoním na postel, rychle se osprchuji a pěšky běžím k branám parku dát si něco dobrého v místní restauraci. Jídlo tu je skvělé. Přesto další večer neodolám a v místním krámku si kupuji maso a zeleninu na gril. Oba večery pak trávím na terase u zapadajícího slunce. Piju místní pivo, koukám na slony v dálce a poslouchám zvuky Afriky. Měla bych už dávno spát. Před svítáním mě čeká první ranní safari. Přesto se nemohu odtrhnout od pohledu na usínající Afriku.
Zázemí NP Addo je velmi dobré. Určitě je vhodné i pro rodiny s dětmi. Využít můžete služby rangerů, ať již ve skupinách nebo soukromně. Park si můžete projet i vlastním autem. K dispozici je pěkná restaurace i malý krámek, kde určitě neodoláte nejen jihoafrickým dobrotám, ale i stylovým kouskům výbavy na safari. Po cestě do lodgií můžete navštívit některou z pozorovatelen ptáků u vody. My jsme se nejradši dívali na snovače s jejich kulatými hnízdy. Pozorovat zvířata můžete i z bazénu. V horkém počasí určitě přijde vhod.
U vchodu do parku je kromě všetečných opiček i malé muzeum. Dozvíte se tu vše co potřebujete vědět o slonech a něco navíc o dobách prehistorie v této oblasti.
SAFARI
Safari není ZOO. Pravidla, která platí v každém národním parku nebo rezervaci nejsou pro legraci. Každé místo má svá vlastní doporučení a všichni turisté, kteří se pohybují za branami parků jsou pečlivě monitorováni. Většinou se nesmíte pohybovat pěšky po parku, každý svůj výjezd musíte nahlásit rangerům. Neměli by jste vystupovat z auta, pokřikovat, snažit se o kontakt se zvířaty, rozdělávat oheň a spoustu dalších věcí. Na některých místech dokonce ani nesmíte z lodgií a campů vycházet samy a hlídá vás váš osobní ranger nebo masaj. To se ale Adda netýká.
Vždy myslete na to, že mírumilovná stáda koupajících se slonů, bůvoli pasoucí se poklidně v trávě, šelmy spící na stromech a poklidné vody napajedel se ve vteřině mohou změnit v život ohrožující záležitost. Takže dodržujte pravidla a poslouchejte rangery. Tady totiž nekralují lidé. Tady vládne příroda. A budete-li se chovat jak máte, odmění Vás zážitkem, který si budete pamatovat celý svůj život.
Máte několik možností, jak si vychutnat safari v Addo. První možností je projet si park ve vlastním autě. Jakkoli se tato možnost zdá lákavá, rozhodně jí nedoporučuji. V parku můžete jezdit vlastním autem pouze přes den a na vyznačených asfaltových cestách. Z auta nesmíte vystupovat. I přes nádherné scenérie a spoustu zvířat, by tato varianta tak trochu mohla připomínat safari v Hradci Králové.
Další možností je připojit se ke skupinám turistů, nasednout na vůz s otevřenou střechou a pod vedením rangera se vydat k napajedlům a místům s větší koncentrací zvířat. Dozvíte se spoustu zajímavostí o životě v národním parku a podíváte se na místa, kam se vlastním autem nedostanete. Vzhledem k velikosti vozu, bude vás tam sedět asi 15, jsou možnosti omezené a na své cestě budete potkávat spoustu dalších turistů.
Ideální variantou je tedy pronajmout si džíp se zkušeným rangerem. Budete mít dostatek času stopovat a pozorovat zvířata, která na silnicích neuvidíte. Jezdit s ním můžete neomezeně po celém parku a určitě se vám podaří vidět i velkou pětku.
My viděli lovící šelmy jak, napajedla plná nejrůznějších druhů zvířat, dovádějící slony, pobíhající stáda zeber i antilop, pohřebiště, majestátní nosorožce i vřeštící opice a spoustu dalších zvířat. Na dlani jsme drželi hovnivály a sáhli jsme si i na obrovské suchozemské želvy.
Nejkrásnější zážitky máme z ranního safari. Pravda, musíte vztávat ještě před svítáním, ale snadno tak proniknete do života místní fauny. Miluju to.
PŘI CESTĚ NA SAFARI VŽDY MYSLETE NA VHODNÉ VYBAVENÍ A OBLEČENÍ. I KDYBY JSTE VYJELI JEN NA HODINU, MYSLETA NA TO! PO CESTĚ SE MůŽE PŘIHODIT COKOLI A MOŽNÁ NA TO BUDETE JEDNOU RÁDI VZPOMÍNAT. VEZMĚTE SI PEVNÉ BOTY, DLOUHÉ NOHAVICE I RUKÁVY, DOSTATEK VODY A KVALITNÍ REPELENT. OBLEČENÍ JE IDEÁLNÍ V BARVÁCH SAFARI. NENÍ TO JEN IMAGE, POMůŽE VÁM LÉPE SPLYNOUT S PŔÍRODOU A VĚŘTE. ŽE SE VÁM TO BUDE HODIT.
Co možná nevíte o laskavých obrech s choboty?
Dloho se věřilo, že na Africkém kontinentu, kdesi uprostřed, existuje sloní hřbitov, kam stará zvířata odcházejí zemřít. Ještě ve 20.letech minulého století dobrodruzi, lovci i cestovatelé hledali toto místo. Kam sloni odcházejí navždy spát nevíme dodnes.
NEJVĚTŠÍ SLON AFRICKÝ ŽIL V ANGOLE A VÁŽIL TÉMĚŘ 12 TUN. ZEMŘEL V ROCE 1974
Slon je jedním z mála živých tvorů na této planetě, který se pozná v zrcadle. Dokáže dokonce plakat, stejně tak jako člověk nebo šimpanz.
LOV ZVÍŘAT V JIHOAFRICKÉ REPUBLICE
SPORT, NEBO LIDSKÁ ZÁBAVA, KTERÁ NEMÁ V ŽIVOČIŠNÉ ŘÍŠI OBDOBY?
Myslíte si, že lovení zvířat v národních parcích do dnešní doby nepatří? Že lidé 21.století chrání naší planetu, mají úctu k přírodě a uvědomují si bolest, utrpení a strach lovených zvířat? OMYL!!! Stále více bohatých lidí z Evropy, Západu i Asie podléhá této zvrácené zábavě.
Tyto "Hunter games" mají jen jediný účel. Je to adrenalinová hra, kde lovec prokáže svou odvahu a "statečnost." Odměnou jsou dokonalé záběry lovců a trofeje, které nikde nekoupíte. Dokonalé vítězství člověka nad přírodou.
Málo kdo však ví, že zbabělci pálí na úlovek jeden přes druhého a zvířata jsou velmi často týrána. Lov se tak stává šokující a krutou podívanou pro vyšinuté účastníky. Čeho všeho je člověk schopen !!!
Za tento neobyčejný, zážitek zaplatíte místní lovecké společnosti v přepočtu něco okolo 1. 250 000 Korun. Lovci i organizátoři této zvrácené zábavy se obhajují tím, že utržené peníze jsou vynaloženy na ochranu zvířat v národních parcích a rezervacích. Jaká je skutečná realita?
Tučná odměna je zaplacena majitelům pozemků a loveckým společnostem. Něco málo dostane stát a část je použita na propagaci tohoto "sportu." V neposlední řadě převážná část odměny zůstává mezinárodním zprostředkovatelům a firmám.
Peníze, které jdou skuteně na ochranu zvířat v JARu, jsou jen mizivou položkou a výsměchem lumpů, kteří se za tento argument rádi schovají. Je to ten nejtvrdší a nejbezcitnější bussines na téhle planetě.
MůŽE TO BÝT JEŠTĚ HORŠÍ?
MůŽE! NEJEN, ŽE TITO LOVCI NEVIDÍ NA SVÉM POČÍNÁNÍ NIC ŠPATNÉHO. NAOPAK, JSOU NA TO NÁLEŽITĚ HRDÍ. A TAK DNES NEJSOU VYJÍMKOU ANI LOVECKÉ SKUPINY S DĚTMI OD ČTYŘECH LET, KTERÉ SE UČÍ ZABÍJET STEJNĚ CHLADNOKREVNĚ, JAKO JEJICH RODIČE.
NOSOROŽCI TUPONOSÍ
Nosorožec je druhým největším suchozemským savcem na světě hned po slonu. Odhadem žije na světě jen něco okolo 20 000 jedinců. Převážná většina z nich žije právě v Jižní Africe. V Kruger parku, v rezervaci Hluhluwe Imfolozi a malá část z nich v některých soukromých národních parcích.
V roce 1880 byl nosorožec tuponosý považován za vyhynulého. ale začátkem století se objevilo několik málo jedinců v oblasti Kwazulu Natal . V 50.letech minulého století byla přijata první ochranná opatření na jeho záchranu.
I přes veškerou ochranu a snahu o jejich záchranu patří dnes tito nosorožci ke kriticky ohroženým zvířatům naší planety.
Většina z nich stále ještě umírá pod rukama pytláků, nebo se stane terčem "legálního lovu". Aktuálně je stále ještě možné si tuto krutou zábavu v Jihoafrické republice zaplatit. V roce 2014 bylo zabito lovci na území JAR "pouhých" 1215 nosorožců tuponosých.
Proč jsou loveni právě nosorožci?
Samozřejmně, ulovit tak nádherné a obrovské zvíře ve volné přírodě musí být pro některé z nás skutečným zážitkem. Pravý důvod je však prostý. Nosorožci jsou loveni pouze pro jejich rohy. Často tak umírají, nebo jsou týránini a zohaveni jen proto, aby lovci získali tuto, na černém trhu velmi poptávanou komoditu nevyčíslitelné hodnoty.
Důvodem, proč lidé tolik touží po nosorožčím rohu a jsou za něj ochotni zaplatit závratnou sumu, je dávná minulost. První zmínka o jeho léčivých účincích je známá z roku 200 př.n.l. V čínské medicíně se využíval jako medikament proti horečkám, k zástavě krvácení, k detoxikaci, léčbě rakoviny. Věřilo se, že prodlužuje život a je mocným afrodiziakem. I přes velký výskyt nosorožců v té době, byl tento medikament vzácným artiklem a byl dodáván pouze na císařský dvůr.
Dnes někteří lidé stále ještě věří v jeho až nadpřirozenou moc. Pravdou je, že podle moderních výzkumů se nepotvrdil ani jeden z léčebných účinků. Přesto je po něm poptávka po celém světě. Největší zájem je o něj v zemích východní Asie. Amerika i Rusko však mohou této poptávce směle konkurovat.
Jak je to tedy s nelegálním obchodem nosorožců dnes?
V součastné době jsou trofejní lovy nosorožců v Jihoafrické republice stále ještě velmi populární záležitostí. V 70.letech vzali tuto záležitost zcela do rukou vlastníci půdy. Od roku 1989 se dokonce v JAR konaly prodejní aukce nosorožců.
V posledních letech se situace poněkud zlepšila. Nosorožec tuponosý je chráněným zvířetem. Přesto je dnes na území Jižní Afriky téměř 5 000 loveckých společností, které vlastní 13% půdy. Většina z nich je zapojena do obhcodu s těmito komoditami. V zemi panuje vysoká korupce a do pašování jsou zapojeni někteří diplomaté, politici, policisté i prostitutky a lidé z podsvětí. Organizovaná nadnárodní síť těchto "obchodníků", nedává ochranářům a rangerům velkou šanci. V Kruger parku jsou denně zabiti tři nosorožci. Uhlídat takovou plochu je pro strážce národních parků téměř nemožné. Na soukromých pozemcích vyloučené. Přesto stále ještě nepolevují ve svém úsilí zachránit tento téměř vyhynulý druh, i když často riskují vlastní život. Jak tahle "RHINO WAR" skončí, nemá nikdo ani tušení.
POPTÁVKA PO NOSOROŽČÍM ROHU JE SKUTEČNĚ OBROVSKÁ A MOŽNÉ JE TÉMĚŘ COKOLI. V BŘEZNU 2017 BYL VE FRANCOUZSKÉ ZOO THOIRY NA ZAKÁZKU ZABIT SAMEC NOSOROŽCE A JEHO ROH ODŘÍZNUT MOTOROVOU PILOU.
NEJVĚTŠÍ POPTÁVKA PO TÉTO KOMODITĚ JE VE VÝCHODNÍ ASII. VZHLEDEM K TOMU, ŽE SE NA NAŠEM ÚZEMÍ VYSKYTUJE POČETNÁ VIETNAMSKÁ KOMUNITA, VEDE JEDNA Z HLAVNÍCH CEST TOHOTO ORGANIZOVANÉHO ZLOČINU PRÁVĚ PŘES ČESKOU REPUBLIKU. STATISTIKY UVÁDÍ, ŽE 73% ČESKÝCH LOVCů, KTEŘÍ LOVÍ NA ÚZEMÍ AFRIKY, JSOU ZAPOJENI DO TOHOTO NELEGÁLNÍHO OBCHODU.
V SOUČASTNÉ DOBĚ NEJSOU VŠICHNI NOSOROŽCI ZABITI. NĚKTEŘÍ LOVCI DNES POUŽÍVAJÍ USPÁVACÍ STŘELY A NÁSLEDNÉ JSOU ROHY NOSOROŽCůM ODŘÍZNUTY. POKUD NOSOROŽEC NEZEMŘE NA NÁSLEDKY TOHOTO ZRANĚNÍ, TRPÍ NESNESITELNÝMI BOLESTMI A JE NAVŽDY ZOHAVEN.
JAR GASTRONOMICKÝ RÁJ
Jihoafrická kuchyně je bezesporu ovlivněna svoji historií a nespočtem kmenů a národů, které žily v této zemi. Vytváří tak pestrou škálu kombinací a rozmanitost chutí, které ve výsledku tvoří skutečný kulinářský zážitek.
Svůj charakteristický podpis tu zanechaly hlavně kmeny jižní afriky, britové, nizozemci, portugalci i francouzi. Nelze však popřít i vliv orientu, indie a muslimských přistěhovalců.
V kuchyni Jižní Afriky hraje jednoznačně prim maso a znovu maso. Čerstvé ryby, ústřice a jiné mořské plody, zelenina, kukuřice, sladké brambory a spoustu dalších dobrot nejsou vyjímkou. Jedním slovem je prostě skvělá a neznám nikoho, kdo by si tu nenašel svoji vlastní lokální dobrotu.
VĚTŠINA TĚCHTO POKRMů JE PŘIPRAVOVÁNA NA ČERSVÉM VZDUCHU. DOSLOVA NÁRODNÍ POSEDLOSTÍ JE GRILOVÁNÍ. GRILY NAJDETE V RESTAURACÍCH, V DOMÁCNOSTECH, JSOU SOUČÁSTÍ TÉMĚŘ KAŽDÉHO UBYTOVÁNÍ A PŘENOSNÉ JE VOZÍ RODINY SEBOU NA CESTY. JIHOAFRIČANÉ SE JEDNODUŠE ŘÍDÍ HESLEM
"ZAŽEHNI OHEŇ A SVOLEJ RODINU I PŘÁTELE."
POCHOUTKY JIŽNÍ AFRIKY
STEAKY
Maso najdete v jihoafrickém jídelníčku ve všech úpravách a nesmí chybět každý den na stole. Kuřata , hovězí a jehněčí jsou spíše okrajovou záležitostí. Steaky jsou jednoznačně nejlepší záležitostí. Velmi kvalitní stařené hovězí je jen základ. Oblíbené je maso antilop, pštrosů, krokodýlů, gazel a dalších zvěře, kterou tu najdete na každém kroku. Vysoké grilované maso je excelentní záležitostí. Ochutnaly jsme několik variant a nikdy jsme neudělaly chybu.
DROEWORS
Sušené kořeněné klobásky jsou kulinářskou pochoutkou. Na své cestě narazíte na nespočet variant tohoto oblíbeného jídla. Určitě ochutnejte.
BILTONG
Asi každý z nás ochutnal balené jerky běžně dostupné v našich obchodech. S tím skutečným Biltongem se to nedá srovnat. Rozličné druhy masa kořeněné a sušené v chladu jsou vynikající na cesty. Nekupujte ho balené, ale nechte si ho nakrájet na některém z tržiští. Nejlepší je Biltong z antilopy Kudu s BBQ omáčkou a pepřem. Mňam.
POTJEKOS
Oblíbená pochoutka se vaří venku v litinovém kotlíku na třech nožkách a je obdobou našeho guláše. Pokrm má původ v Nizozemí. Pod otevřeným ohněm bublá maso s omáčkou i několik hodin a dává jídlu nezaměnitelnou chuť.
CHAKALAKA
A konečně něco pro vegetariány. Spousta zeleniny s omáčkou dušená v jednom hrnci má něco do sebe a je obdobou Potjekos. Ale pozor, kotlík je většinou nejen plný zeleniny. Je tam i spousta chilli.
CO BUDEME PÍT?
Vína Jižní Afriky dobývají svět a tvoří 3% celkové produkce ve světě. Mají vždy nezaměnitelnou chuť i aroma, ostatně jako celá Jižní Afrika. Napsat jen pár řádků o víně by nebylo fér. A tak si více počtete na stránce vinařské stezky Stellenbosh.
Jihoafrické pivo se pije na každém kroku a je prý velmi dobré a populární. Většina evropanů však přeci jenom dává přednost vychlazené Plzni.
Co mě ale překvapilo nejvíc, je nekonečné množství variant a chutí Ginu.
JIHOAFRICKÝ GIN INDLOVU
V řeči kmene Zulu znamená Indlovu slon. A slon také stojí za nezamněnitelnou chutí tohoto ginu. Respektive sloní trus.
Na nápad přišli Les a Paula Ansleyovi při jedné ze svých cest na safari. Sloni si totiž pečlivě vybírají různé druhy rostlin,aloe, akácie, ovoce a ořechů a přitom ztráví méně než třetinu. Ve svém trusu tak nechávají ideální směs na přípravu ginu.
Výsledkem je příjemná, kouřovo dřevitá chuť ginu, která se mění podle ročního období a lokality. A proto jsou všechny láhve označeny i datumem a lokalitou, ze které byla tato jedinečná směs nasbírána.
Samozřejmně celý proces není jednoduchý. Za složitou procedúrou výroby stojí mistr destilerie Roger Jorgensen. A jak správně říká "Chceš li dělat gin ze sraček, nesmíš vyrábět sračky."
BOBOTIE TRADIČNÍ RECEPT
Bobotie je jídlo malajských přistěhovalců a patří k nejstarším a nejvybranějším pochoutkám Kapska. Je to jakási obdoba pastýřského koláče a je to vážně dobrota. Ostatně vyzkoušejte to ve vaší kuchyni.
Dvě jablka a dvě velké cibule nakrájejte na menší kousky, osmahněte na másle, přidejte kari a odstavte z plotny. Půl kila mletého hovězího nebo jehněčího masa smíchejte s vejcem, třemi lžícemi strouhanky a třemi utřenými stroužky česneku. Osolte, opepřete, přidejte kari , skořici a krátce osmahněte. Pak smíchejte s jablky a cibulí, posypte hrstkou mandlí a rozinek. Nakonec přidejte dvě lžíce hořké pomerančové marmelády a vložte do tukem vymazané zapékací mísy.
Navrch přidejte pár lístků vavřínu a pečte v troubě při 180 st. asi 30 minut. Jedno vejce smíchejte s mlékem, přelijte přes celou směs a ještě krátce zapečte do křupava v troubě.
Tak jaké to bylo?
PROKLETÍ JMÉNEM DIAMANTY
Když se farmář Schalk van Nieker procházel na svých pozemcích nedaleko Orange River, povšimnul si malého chlapce ze sousedství, který držel v dlani třpytivý kamínek. Pořádně si ho prohlédl a nabídl za něj chlapci nemalý obnos peněz. Chalpec se velmi zdráhal přijmout peníze za obyčejný kámen a nakonec ho farmáři daroval. Psal se rok 1867 a v Jihoafrické republice vypukla diamantová horečka.
Kámen ještě několikrát změnil svého majitele. 21karátový diamant EUREKA dnes můžete vidět v muzeu v Kimberley, kde je i jeden z prvních a historicky nejvýznamnější diamantový dolů Jižní Afriky. V součastné době je tento důl již vytěžený a zatopený. Dnes slouží jako turistická atrakce a je největší dírou světa, vyhloubenou za pomocí lidských rukou.
DIAMANTY JIŽNÍ AFRIKY VŠAK ZDALEKA NEJSOU PRVNÍMI DIAMANTY SVĚTA. DÁVNO PŘED NÁLEZEM FARMÁŘE NIEKERA SE TYTO NÁDHERNÉ KAMENY TĚŽILY V DOLECH PO CELÉ INDII. V 15.STOL. DOKONCE POUŽÍVALI SUROVÉ DIAMANTY DO ŠPERKů. V KAŽDÉM PŘÍPADĚ JSOU DIAMANTY JIŽNÍ AFRIKY JEDNY Z NEJVĚTŠÍCH A NEJKRÁSNĚJŠÍCH KAMENů NA SVĚTĚ A TVOŘÍ POLOVINU CELOSVĚTOVÉ PRODUKCE.
ZATRACENÉ DIAMANTY
Po blyštivých diamantech touží nejedna žena a vlastně i celý svět. Proč jsou tedy tyto kameny s velikou přitažlivostí pro Jihoafrickou republikou spíše prokletím?
Snad je to magií samotného kamenu, většina z nich vznikla před více jak miliardou let a možná neměla být nikdy objevena. Pravdou však je, že se na začátku 19.stol., kdy diamantová horečka v Africe propukla, rozpoutalo doslova peklo.
Vznikaly ozbrojené konflikty, občanské války i rozbroje mezi gangy. Diamantové války nejsou vyjímkou ani dnes. Zatímco majitelé dolů a zpracovaté diamantů vydělávají nemalé peníze, dělníci pracující v nelidských podmínkách a často umírají hlady. Nemluvě o tom, že v dolech často pracují celé rodiny nebo děti. A tak jsou všechny ty nádherné šperky nakonec stejně potřísněny krví.
Jihoafrická republika se již několik let snaží mít celou situaci pod kontrolou a nastolit pravidla těžby diamantů pro celou Afriku. V okolních státech se zatím tato myšlenka nesetkala s úspěchem a ani v samotném JARu se stále ještě nehraje podle pravidel.
"Krvavé diamanty", jak se diamantům Afriky přezdívá, tak stále ještě přinášejí smrt a utrpení.
DIAMANT SE JAKO JEDINÝ DRAHÝ KÁMEN VYSKYTUJE VE VŠECH BAREVNÝCH MODIFIKACÍCH. JE JEDNÍM Z NEJTVRDŠÍCH MINERÁLů A JEHO JMÉNO POCHÁZÍ Z ŘEČTINY A ZNAMENÁ DOSLOVA NEZNIČITELNÝ.
NEJVĚTŠÍ SUROVÝ DIAMANT POCHÁZÍ Z JAR A NESE NÁZEV CULLINAN, VELKÁ HVĚZDA AFRIKY. TENTO 530,20 KARÁTů VELKÝ KÁMEN BYL NAKONEC ROZBROUŠEN DO 9 VELKÝCH A 96 MALÝCH DIAMANTů. NEJVĚTŠÍ Z NICH JE ZÁROVEŇ NEJVĚTŠÍM BROUŠENÝM DIAMANTEM SVĚTA. NESE NÁZEV CULLINAN 1 A DNES JE SOUČÁSTÍ BRITSKÝCH KORUNOVAČNÍCH KLENOT.
AČ SE TO ZDÁ NEMOŽNÉ, I MY MÁME DIAMANTOVÁ NALEZIŠTĚ. PRAVDA, NEMůŽEME KONKUROVAT VELIKOSTI ANI KRÁSE AFRICKÝCH DIAMANTů, ALE PÁR KAMÍNKů BYLO NALEZENO V DLAŽKOVICÍCH A OKOLÍ CHRÁŠŤAN.
bottom of page